A nakonec: naše slavné cik a cap.

Pokud jste slyšeli někoho říkat na parkuru cik/cap, zip/zap nebo trick/track nebo jiné divné věci, můžete hádat, že ta osoba mě pravděpodobně zná :-). Nebo to jsem já :-)

Mnoho lidí mi mailuje, abych vysvětlila otočky cik/cap, takže zde přichází vysvětlení pro všechny, kdo nikdy nebyli na žádném z mých seminářů, ostatní o tom už všechno ví…
Pro skoky mám dva různé povely, „hop“ znamená prodloužený skok se zadníma nohama protaženýma dozadu a s doskokem co nejdále od překážky. „Cik“ a „cap“ znamená krátký skok se zadníma nohama pod tělem, doskok co nejblíže k bočnici a již ve správném směru (cik doleva, cap doprava).

Proč různé povely pro skoky? Jsou to dvě naprosto odlišná chování, takže pro ně potřebuji dva různé názvy. Je to odlišný způsob skoku a teoreticky všichni psi dokážou skákat oběma způsoby, v praxi to tak není, někteří vždy skáčou se sbalenýma nohama a mají proto přirozeně dobré otočky, ale ztrácejí čas v rovinkách, zatímco ostatní vždy skáčou s nataženýma nohama a získávají čas na rovinkách, ale ztrácejí na těsných parkúrech s mnoha otočkami…

Jak dostat obojí? Tím, že učíte štěně používat svoje tělo, když ho učíte hodně triků (psích kusů). Když se podíváte na moji stránku o trénování, zjistíte, jakou důležitost přikládám trikům – myslím si, že je to nejdůležitější část agility. Nevěděla jsem to, když jsem začala učit La triky (pozn.: La je pyrenejský ovčák, se kterým Silvia vyhrála 2x mistrovství světa), dělala jsem to jen proto, že si se psy ráda hraju a triky můžete dělat kdykoli, kdekoli, když máte 10 minut času. To samé jsem dělala s Bu (pozn.Silviina border collie), jen proto, že to milujeme. A pak se to projevilo ve skvělých skokových schopnostech… A všichni psi mých přátel, kteří jsou posedlí učením triků, jsou také skvělými skokany… Takže si myslím, že mezi tím existuje spojení… Pouze dva psi (jedna border collie a jeden beauceron), kteří byli v mých agility hodinách a měli problémy se skákáním, k nám přišli jako dospělí a nikdy předtím se s nimi nepracovalo, měli pouze základní poslušnost… To vše mi dává smysl, samozřejmě, že měli problém se skákáním - vůbec nevěděli, že mají zadní nohy!

Více triků znamená lepší vědomí vlastního těla a lepší skokové schopnosti. Pokud to nemáte, cik a cap nepomůže, takže nejprve se ujistěte, že váš pes si je vědom zadní části svého těla, umí skákat a je fyzicky fit. Pak je cik a cap snadné, ale vyžaduje to opakování, takže nespěchejte, když to trénujete. A dále: trénujte to od začátku, nemůžete to začít trénovat na plné výšce skoček.

Cik a cap byly původně moje povely k otáčení kolem nohou jedním nebo druhým směrem při dělání osmiček kolem nohou nebo obíhání nohou v kruhu doleva nebo doprava. Povel jsem také používala k vyslání a oběhnutí nějaké věci, křesla, stromu nebo proč ne – bočnice u skočky. Žádné laťky, jen bočnice – to je velmi důležité u psů, kteří již agility trénovali. Jak víte, psi nezobecňují, takže musíte z bočnice udělat věc, jako jakoukoli jinou, dříve než přidáte laťku – nejprve na zem, na pak výš a výš po 2-5 cm (2cm pro malé psy, 5 pro velké), a to dokonce a musím říci především – pokud již pes skáče na plné výšce. Pečlivě sledujte svého psa a okamžitě snižte výšku, když pes začne skákat protažené skoky, jediným cílem cik a cap je říci psovi, jak chcete, aby skákal.

A pamatujte si, pokud chcete psovi říci, jak skákat, musíte to udělat DŘÍVE, než se odrazí. Poté je příliš pozdě a místo dopadu je dáno místem odrazu a pokud by to pes měl změnit, musel by být výjimečně dobrým skokanem (řekla bych, že je toho schopen tak 1 pes z 300) a riskujete shození laťky.

Je překvapující, jak mnoho lidí na to zapomíná… Pozdní povel je nejčastější chyba u lidí, kteří začínají používat cip a cap.  Druhou nejpopulárnější chybou je, že se postupuje příliš rychle v tréninku a vše, co se pes naučí, je skákat normálně a pak se vrátit, místo aby skákal zkrácený skok a již do správného směru. Pouhé používání příkazu bez tréninku od začátku, jak jsem popsala výše, nepřinese výsledek, věřte mi.

U menšího psa s krátkým skokem není přínos cik a cap tak významný. Ale správně trénované cik a cap s průměrnou border collií seřízne alespoň 1-2 sekundy z vašeho času na parkúru (záleží na parkúru). Také psovi sdělí, kam se pokračuje dále, pokud poloha vašeho těla není z nějakého důvodu ideální, běh bude mnohem plynulejší a otočky zábavnější – do zatáček budou psy mnohem motivovanější než do rovných úseků. La například považuje rovinky za absolutně nudné. A čím více je zatáček, tím větším časovým rozdílem vyhrává. Nejsilnější stránkou Bu jsou také otočky. Vypadají pomaleji, protože jsou na malém prostoru, ale když se podíváte na čas, vidíte, že je to lepší než otočka ve větším prostoru.

Ale pamatujte si, trénujte to od začátku a postupujte pomalu, nikam se nedostanete, když budete pospíchat. A když to začnete používat na parkúru, používejte to, když to ještě pomáhá. Pokud je pes již ve vzduchu nebo téměř vzduchu, je příliš pozdě. Příště to chce více štěstí.
 
A abych ukázala dva různé styly, zde jsou obrázky Bu, které ukazují:


- Prodloužený skok


- Pět fází cik a cap, které pro psa znamenají:

1. Nezáleží, kterým směrem se přibližuješ
2. Odraz se co neblíže k bočnici
3. Otoč se okolo bočnice co nejblíže
4. Se zadníma nohama pod sebou
5. a přistaň co nejblíže bočnice a natoč se již do správného směru

jak můžete vidět, tato změna směru byla o 180 stupňů, tedy vůbec ne snadná.

Velké díky Adrazu Cerarovi za fotky!

Joomla templates by a4joomla