Dovolím si svoji osobní zkušenost. Seminář Silvie Trkman se pořádal v době, kdy jsem měl téměř půlroční štěně. Seminář mi pomohl spoustu věcí ujasnit, utřídit či potvrdit.

Se štěnětem jsem se rozhodl zkusit cvičit Silviiny sbíhané zóny. Ač se mi to řada lidí snažila vymluvit, byl jsem dostatečně tvrdohlavý a byl jsem přesvědčen, že to zvládneme. No a když byl poměrně nedávno Audimu rok, přeučil jsem ho po zralé úvaze na zónu zastavovanou. Proč?

Jak píše Silvia v metodice, musíte být připraveni věnovat tréninku čas. A není to sranda. Výsledky jsou opravdu při pečlivé a pravidelné práci. Provedení zón je rychlé a není snadné okamžitě posoudit, rozhodnout a odkliknout, která zóna byla v pořádku a která již ne. K mému rozhodnutí sbíhané zóny opustit, vedly dvě věci – práce s procenty, uvědomil jsem si, že abych se cítil připraven, potřebuji věřit v 100% úspěšnost, ale nemám ji nijak pod kontrolou. A druhá věc – z Audiho vyrostl rychlý, nohatý pes. Když vyběhl na kladinu, já sám jsem se dostal sotva do její půlky a vedení na další překážky bylo zcela zezadu na velmi dlouhou ruku. Vím, jak je to na současných parkúrech obtížné a kolik další práce souhra představuje. Bylo to jednoduché matematické rozhodnutí zvážením priorit, možností svého času a efektivity. Přeučení na 2on2off bylo snadné.

O Silviině metodě si myslím, že je skvělá a propracovaná, znám týmy, které ji s úspěchem používají a se vším se dokázaly vypořádat. A myslím, že je dobré ji zveřejnit, i když sám se jí nedržím. A nejde jen o metodiku, Silviin článek je inspirativní, je plný jejího přístupu ke psům a její filozofie, jak se psy pracovat.

Přeložený článek: Silvia Trkman-Moje sbíhané zóny naleznete zde

Joomla templates by a4joomla